Vesmír, takové jsou cesty hvězdné lodi Enterprise 1701-D, plně
recyklovatelné i s posádkou, která se odvážně pouští tam, kam dosud nikdo
nezabloudil. © 2001 Android
Kapitánův deník:
"Protože vyšel nový díl knižní ságy Astronomie: pravda či lži?, vydali jsme
se s Enterprise na hvězdnou základnu Kolotoč, kde mám již dopředu objednaný jeden
vzorek tištěný na křídovém papíru. Kvůli tomu budeme muset odložit cestu na Clar
- planetu, kde řádí zákeřný virus Xcs, který dokonce způsobuje náhlou a
nečekanou smrt. Jakmile si vyzvednu na hvězdné stanici zásilku, okamžitě se tam zase
vydáme a uděláme vše, co bude v našich silách, abychom utěšili přeživší
pozůstalé.
Kapitán konec."
"Hyper 9," zazněl rozkaz na můstku a Enterprise se dala do pohybu. "Už
se nemůžu dočkat, až si přečtu teorii o tom, jaký vliv má tma na vakuum,"
usmíval se Picard a vypadal jako malý kluk, který se těší na Vánoce a ví, že pod
stromečkem najde úhledně zabalenou motorovou pilu. "Poslední díl této ságy
nazvaný „Vesmír: přelud nebo halucinace?“ jsem už přečetl pětkrát,"
pochlubil se Rikerovi a vřele mu tu knihu doporučoval. Riker jenom pokývl hlavou a dál
se věnoval tetrisu na svém panelu.
"Ostraho, tady kapitán," poklepal Picard svůj komunikátor a pokračoval:
"Jak se vede doktorce?"
"Všechno v pořádku pane," ozval se bezpečnostní důstojník z prostoru cely
číslo 5, kam byla umístěna šéflékařka Crusher poté, co protestovala nad
kapitánovým rozhodnutím, odložit záchrannou misi a dříve si zaletět pro další
díl knižní ságy.
"Dobře, kdyby měla ještě nějaké připomínky, tak ať okamžitě nastoupí
elitní jednotka ostrahy k dalšímu nácviku juda s živou pomůckou a ona si to pro
příště rozmyslí, vyskakovat si na mě," zaúkoloval kapitán ostrahu a
přerušil komunikaci.
Let na hvězdnou základnu byl pohodový a když přirazili k základně, Picard už stál
na přepravní plošině a řval na obsluhujícího: "Dělej ty jedna brzdo! Už jsem
tam měl být," povzbuzoval ho. Podpraporčík neváhal ani sekundu a rychlým
pohybem ruky přenesl kapitána na stanici. "Debil," pomyslel si, když
poslední atomy jeho těla opustily Enterprise. Podpraporčík, deprimován kapitánovým
přístupem, bez povolení opustil své stanoviště a šel do své kajuty vykonat
rituální sebevraždu, při které zdemoloval polovinu kajuty, což bylo později
zadokumentováno a účet s hlavičkou Hvězdné Flotily byl přiložen k dopisu jeho
rodině, kde samotný kapitán hořekoval nad jeho ztrátou.
„Kapitáne, už jste zpátky?“ zvedl obočí Riker, „sehnal jste, co jste
sháněl?“ dodal s předstíraným zájmem.
„Ano, komandére, ještě něco mnohem lepšího,“ zahlaholil kapitán. „Kurz: Clar,
rychlost: max. warp,“ zadal, „kdyby něco, budu u sebe,“ dodal a s podivínským
výrazem zmizel za dveřmi své pracovny.
„Kniha vesmírných záhad a ještě větších záhad. Autor: pravděpodobně se
vypařil. Ilustrace: ožily a odešly.“
Kapitán byl doslova nadšen. Jediný výtisk této knihy, která je lákadlem pro
všechny vesmírné sběratele a jemu se ji podařilo získat zadarmo. Stačilo jen
fázerem ukázat. Náhoda prostě stála při něm. Jinak si to nedokázal vysvětlit. Ode
dne, kdy si knihu přinesl na palubu, neustále neplnil své povinnosti a věnoval
veškerý svůj čas knize. Po nějaké době ji konečně dočetl a na svět a vesmír se
teď díval z úplně jiného pohledu, a to né jenom když ležel na posteli a hleděl do
stropu. Netušené se mu zjevilo a nové možnosti mu nedávaly usnout. Teď už ho čekal
jen poslední odstavec. Už jen poslední věta:
“Warp jádro, warp jádro, co je ve vesmíru nejkrásnější?“
- UPOZORNĚNÍ ! Tuto větu nikdy nevyslovujte v blízkosti warp jádra !!! Vaše
schopnosti chápání a komunikace po přečtení této knihy byly změněny a posunuty o
další úroveň vnímání. Vyslovení této věty v blízkosti warp jádra by mohlo mít
katastrofální následky.
Kapitán si větu četl neustále dokola a dokola, potom do čtverce a nakonec i do
osmihranu. Neustále se přitom nadrženě uchechtával. Potom se dveře jeho kajuty
otevřely a poté, co vyšel ze svého pokoje, tak se za ním i zavřely. Kapitán byl i s
knihou na cestě do strojovny.
„Kapitáne, co tady děláte, v tuto hodinu?“ tázavě se ptal Geordi, který měl
tehdy noční směnu.
„Geordi, kdo je moc zvědavý, bude brzo starý,“ usmál se kapitán a ještě
nevěděl, že se šeredně mýlí. Geordi jenom pokrčil rameny a sledoval kapitána. Ten
šel přímo k warp jádru a tam se zastavil.
„Ahoj warp jádro,“ řekl klidným hlasem a v ten moment se všichni technici a
inženýři podívali jeden na druhého, jakoby to secvičovali dlouhé měsíce.
„Ahoj,“ znuděně odpovědělo warp jádro, ale díky svému vyššímu vědomí to
slyšel jenom kapitán.
„Jak se máš?“ zeptal se kapitán se zájmem.
„Rychle,“ okamžitě odpovědělo warp jádro.
„Rychle?“
„Někdy hyper 2, jindy hyper 8, no jak kdy, ale myslím si, že je to pořád rychle,
ne?“ vysvětlilo warp jádro.
„Aha.“
„Kapitáne, jste v pořádku?“ opatrně se zeptal Geordi.
„Jistěže, a vy?“ usmál se kapitán a sebral odvahu. „Warp jádro, můžu se tě
ještě na něco zeptat?“
„No jo.“
„Warp jádro, warp jádro, co je ve vesmíru nejkrásnější?“
„Warp jádro se na okamžik zamyslelo a potom vybuchlo. Chtělo tak názorně ukázat,
že nejkrásnější ve vesmíru je exploze warp jádra...