Kapitola č. 3 - Dominion

Davise pořád mrzelo, že ho jeho žena Rachel neposlechla a zůstala na lodi jako šéflékař. Rozhlédl se po můsku. Vedle něj seděl první důstojník Scharkes, po levé straně stál za svým panelem Quarrantin Derrox a nervózně klepal prsty do stolu. Před ním dva piloti a za ním ostatní členové u svých panelů (celkem šest lidí).

"Pilote, nastavte kurz do červí díry, plný impuls."

"Rozumím, pane," ozvalo se a loď okamžitě začínala nabírat směr. "Žlutý poplach." obrátil se kapitán na Quarrantina. Můstek zaplavilo žluté světlo. "Žlutý poplach." ozval se palubní počítač.

Davis letěl červí dírou poprvé a nechtěl nic riskovat. Loď vletěla do díry. Obrazovku přetínaly světle modré proudy energie a loď se otřásala jako dům při zemětřesení. "Posilte inerciální tlumiče," rozkázal Davis. Nelíbilo se mu to.

"Paráda," ozvalo se z jeho levé strany. Koutkem oka zpozoroval, jak Derroxovi klesla údivem čelist. "Nemám ho rád," pomyslel si Davis a zatnul ruce do křesla.

Na druhé straně se červí díra majestátně rozevřela. Z jejího nitra vyletěla hvězdná loď USS Saffron v plné kráse. Její okna zářily jako démanty a motory svítily jako měsíc na čisté obloze.

Na obrazovce se objevily úchvatné scenérie. Všude kolem lodi poletovaly trosky Federačních a Jem'hadarských lodí. "Štíty!!" zařval na Quarrantina Davis. "Proč to neuklidí," brblal si pro sebe kapitán.

Quarrantin byl ohromený. Naposledy viděl takovou spoušť u Wolfu 359. Začaly se mu vracet špatné vzpomínky. Mrtvá lidská těla, mrtvoly nepřátel. Scenérie jak z filmu. "Přidejte rychlost." procedil Davis skrz zuby. "Nechci se na to dívat. Nastavte kurz ke stanicím."

(Od té doby, co Dominion vyhlásil Federaci válku, se hodně změnilo. Federace byla donucena některé své výzkumné stanice přesunout do Hlubokého vesmíru devět a jejich vědecké zařízení nahradit ničivými zbraněmi. Už není jako bývala, konflikt s Dominionem a problémy s Makisty ji docela změnili. To ostatně jde poznat i na Saffron. Stále se sice tváří jako výzkumná loď, ale pod jejím trupem se skrývá řada ničivých zbraní. Někteří dokonce tvrdí, že Federace použila subprostorové miny, které jsou zakázané meziplanetárním koncilem. Likvidují totiž subprostor a vše, co je vněm. Na tak ošetřeném uzemí se můžete pohybovat pouze impulsem.)

"Pane, volají nás!" přerušil Davisovo hloubání Scharkes - první důstojník USS Saffron. "Na obraz." Na obrazovce se objevila strhaná tvář kapitána stanicí. "Identifikujte se!" rozkázal a bylo vidět, že ho společenské konvence nezajímají. "Pane nabíjejí zbraně," pošeptal Quarrantin kapitánovi.

J. T. Davis popošel k obrazovce: "Jsem kapitán John Thomas Davis, kapitán hvězdné lodi USS Saffron NCC 1993. Moje služební číslo je alfa 15549983." "Počkejte, rozkázal jim důstojník Federace."

Kapitán seděl na můstku ve svém křesle a nervózně klepal prsty do opěradla. Nemá rád čekání. Na obrazovce se objevila tvář velícího stanic: "Promiňte pane, ale už několikrát jsme tu měli dominionské agenty z naší strany, co nám ukradli lodě. Museli jsme si vás prověřit..." "Proč jste sakra neuklidili ten nepořádek (použil jiného slova, ale z časových důvodů ho cenzura odstranila :) před červí dírou?? Málem jsme do toho vletěli." "Promiňte, ale děláme, co můžeme. Každý den řešímě dva frontální útoky, nemáme čas sbírat naše lidi v troskách člunů, nemáme ani čas pořádně opravit poškození a tím pádem se můžu na tenhle problém vysrat ;)," řekl mu kapitán bitevních stanic bez servítek. Davis byl ohromen. Není zvyklí, aby mu někdo nadával přímo do obličeje. Scharkes viděl, že kapitán je "mimo provoz" a tak zasáhl do rozhovoru.

"Můžeme vám tady nechat několik inženýrů a zdravotnický tým." "To bychom uvítali, pane," změnil ihned tón staniční kapitán. "Pokud J. T. Davis nebude mít nic proti tomu."

"Co? NO ... Samozřejmě, pane Scharkesi, vyčleňte tým techniků." (Davis se pomalu probouzel). Očekávejte výsadek," oznámil osobě na obrazovce. "Davis konec." Zatnul prsty do opěradla. Nemá rád, když s ním někdo mluví tímhle tónem. "Kapitán šéflékaři." "Ano Johne?" ozvala se z komunikátoru jeho žena. "Rachel, sestav tým lékařů se zdravotnickým materiálem. Zůstanou tady a budou pomáhat stanicím, než se vrátíme."

Quarrantin nervózně postával před Likiinou kajutou. Vzal si k srdci slova svého kamaráda, ale odvaha mu nedala (ta odvaha, díky které zachránil několik desítek lidí před asimilací u Wolfu 359). Zavřel oči a zmáčkl zvonek.

"Vstupte" řekla Lika a otočila se ke dveřím. Stál v nich Quarrantin. Jeho hnědé vlasy odrážely světlo proudící do místnosti z chodby. "Ahoj," vypadlo z ní. Krev v jejích spáncích se začala vařit. "Miluji ho," běhalo jí hlavou.

"Ne! V žádném případě!" Hřímal kapitán na svojí ženu. "Zbláznila jsi se? Ty stanice jsou každý den pod palbou. Víš, jak dlouho tam vydržel poslední šéflékař?? Dva týdny! A ty by jsi tam chtěla jít s lékařským týmem. Sakra, nevidím důvod proč by tě Daywitch (zástupce šéflékaře) nemohl zastoupit." "Podívej se, mám svůj vlastní život. Já tam chci jít chápeš to? Tady mě budou spíš potřebovat, než na Saffronu." "Máme spolu dítě, můžou tě tam zabít nechápeš to?!" Sípal Davis. "Já tě tam nepustím, slyšíš. Miluju tě." "Jetli mě miluješ, tak mě převelíš Johne," řekla a podívala se na něj smutnýma očima. "Umím se o sebe postarat," kula železo dokud bylo žhavé, "Nebudu zbytečně líst tam, kde to bude nebezpečné a nebudu si hrát na hrdinku. A Daywitch to tu může zvládnout za mne. Johne prosím tě, moc bych si to přála." Jen tam tak stála a upírala na něj svůj pohled. "Sakra ženská, já ti nedokážu nic odepřít," zamumlal Davis. "No dobrá, ale slib mi, že na sebe dáš pozor." dořekl a políbil ji.

Ve dveřích na sebe upřeli dlouhý uctivý pohled plný odhodlání i lásky a ... jako by se dlouho něměli vidět. Kdo miluje cítí ledacos. "Liko, já víš..." Snažil se vykoktat Quarrantin. Nešlo mu to. Tváře mu zčervenaly studem a začal se potit (tfuj)

Lika neváhala a chopila se svojí šance. "Pojď sem." vyjekla a zatáhla ho do kajuty. Začala ho vášnivě líbat a strhávat šaty. "Počítači, ztlumit světla." Stačila ještě říci a pak se spolu s Quarrantinem sesunula na postel... Davis stál v transportní místnosti lodi a vyprovázel výsadkový tým. Několik techniků, dva členy ochranky, co se přihlásili dobrovolně, tým lékařů s jeho ženou Rachel. "Dávej na sebe pozor!" řekl a letmě ji políbil na tvář. "Energie," rozkázal. Sledoval ji, dokud nezmizela úplně. Pak se otočil na podpatku a odešel na můstek.

"Nastavit kurz 15445555/5555466/24588!" prohlásil Davis, jakmile se otevřely dveře můstku lodi USS Saffron. "Rozumím pane," prohlásil službu konající pilot a loď zapnula motory a opustila okolí červí díry. USS Saffron se tedy právě nacházel několik světelných let od kraje červí díry v dominionském prostoru...

Píp píp, ozval se Quarrantinův komunikátor. Pomalu otevřel oči. Lika ležela vedle něj. Její nahé tělo odráželo hvězdy za oknem a černé vlasy se leskly víc než cokoliv jiného na světě.

"Tady kapitán," ozvalo se z komunikátoru. "Pane Quarrantine," dovoluji si vám oznámit, že již 15 minut běží vaše směna. "Sakra," zavrčel Quarrantin, "Zase pozdě. Ano pane slyším," hlásil, zatím co si oblékal kalhoty. Naskočil do bot a vypálil z Likiiny kajuty.

Když přiběhl na můstek, Davis si ho nevšiml. Pomalu přistoupil k panelu a dělal jako by nic. Jenom byl duchem zpátky v Likiině kajutě.

Za několik hodin: ... "Pane, jsme na souřadnicích," ohlásil Scharkes kapitánovi. "Proveďte scan oblasti a hlaste mi cokoliv nezvyklého," řekl Davis a odklopil víko svého palmu. "Pane Derroxi, připravte výsadkový tým 1 a 2." Otočil se na něj. "Povedete první," řekl a divně se zašklebil... Quarrantinovi se něco nezdálo. Celou cestu, už od okamžiku, kdy vstoupil na můstek, se k němu Davis choval jinak. Ani nebral zřetel na to, že přišel zase pozdě. Derroxovi tady něco nehrálo. "Provedu pane," řekl po chvíli a začal svolávat elitní tým.

"Začněte scanovat severní část té planety," řekl kapitán a myslel tím něco mezi planetou třídy M a peklem, protože tam bylo dost málo kyslíku a dost písku. Nad rovníkem právě zuřila velká písečná bouře. "Provedu, pane," řekl Scharkes a zahájil scan.

Píp píp ozval se Scharkesův panel a první důstojník na sebe nenechal dlouho čekat. "Pane, máme známku života. Pět humanoidních forem, z nichž čtyři jsou těžce zranění.

Davis pomalu otočil hlavu. "Proveďte výsadek," řekl ledovým hlasem. "Pane Scharkesi, přebíráte velení," řekl a odešel. Scharkes zůstal stát udivem. Nebylo obvyklé, aby v takové situaci kapitán opouštěl můstek.

Quarrantin přišel do transportní místnosti a začal se soukat do výsadkového skafandru (planeta říkejme ji třeba Zero, je totiž tak plná poletujícího písku a prachu, že je nutný speciální oděv). Transportéry nebyly k ničemu - nepronikly, a tak tam museli letět čluny.

Najednou zasyčely dveře a do místnosti vešla uslzená Lika Darim. "Nechci, aby si mi teď odešel,..." začala. "Liko, musím," řekl a utřel jí slzu. "Neboj, dám na sebe pozor," pokračoval, když se za ním zavíraly dveře raketoplánu.

"Vrať se mi v pořádku," řekla Lika a sledovala odlétající raketoplán. Člun opustil USS Saffron. Quarrantin se díval na trvdé rysy členů jeho skupiny. Deffrem, Jawise, Kozakowski, Madlen, De-Kiw, Orla-al-Baks a dva další. Všichni byli napjatí až k prasknutí. Co je tam dole čeká? Proč jim kapitán neřekl nic víc k tomu, co tam mají dělat? Jen "Najděte konktakt" - to je všechno a je to secsakramentsky málo...

"Sakra," pomyslel si Quarrantin, "Ten chlap mě sere." Transportér se syčením přistával. Člun se zabořil do písku a jeho dveře se pomalu sklopily.

První vyšel Derrox. Držel v levé ruce trikodér. "Wuf, tak tohle bych dýchat nechtěl," vypadlo z něj, když spatřil hodnoty dusíku. "Pánové, tlak tady také není nic moc, tak si ty helmy za žádnou cenu nesundavejte, ať nemusíme nahánět vaše oči (Quarrantinův oblíbený vtip ;))."

"Takže, známky života asi 150 metrů tímhle směrem. Defreme - vem si půlku lidí a zůstaňte tady. Když tak vás zavolám. ... Tak jdem," řekl Quarrantin. On a čtyři další se vydali směrem k daným souřadnicím.