Kapitola č. 1 - USS Saffron

TUDUT "Je 7 hodin," ozval se suchý hlas počítače. "Světlo," vzdychl Davis z postele a pomalu vstával. Otočil se a podíval se na postel. Jeho žena Rachel si klidně spala. "Sakra," vypadlo z něj a šel si dát sonickou sprchu. Ani nevěděl, jak se dostal na chodbu, ale probudil se v turbovýtahu. Dveře se předním otevřely a on vstoupil na můstek.

"Píííp" "Kapitán na můstku," prohlásil službu konající důstojník. "Můstek je váš pane kapitáne." "Dobře, dobře pane Scharksi, ne tak nahlas. Pohov pánové." Ztěžka usedl do křesla. "Hlášení?"

"Během noci nic pane. Provedli jsme diagnostiku 1 stupně tak, jak jste chtěl. Kolem 23:16 jsme zaznamenali menší fluktuaci ve warp jádře, ale technici to již opravili." "Díky pane Scharksi, můžete odejít." "Nová směna" - ozval se počítač.

Unavení důstojníci pomalu opouštěli můstek. Kolem Davise se rozhostilo ticho. Jemné pípání přístrojů a tichý šepot obsluhy panelů ho pomalu uspávalo. Najednou se rozlétly dveře od výtahu a na můstek vpadl velitel ostrahy Quarrantin Derrox. Davis se překvapeně ohlédl.

"Zase pozdě ??" zeptal se s předstíraným zájmem. "Promiňte pane, příště se to nestane. Já, víte... oslavovali jsme." "Váš osobní život mne nezajímá," řekl klidně Davis, "Já po vás chci jenom abyste alespoň jednou přišel včas na..."

Jejich spor narušilo pískání na bezpečnostním panelu. "Pane," skočil Quarrantin kapitánovi do řeči, "To je zpráva z velitelství Flotily - je to důvěrné." Kapitán Davis překvapeně vstal z křesla. "Přepojte mi to do pracovny," dořekl a rychle odkráčel. Sedl si do křesla v pracovně. Klikl na tlačítko své obrazovky a logo Federace planet vystřídala drobná žena v červeném se spoustou cvočků u krku. "Admirále," vydechl překvapeně Davis.

"Na zdvořilosti není čas," odpověděla mu. "Máme problém v Hlubokém vesmíru 9. Cardassianská flotila zaútočila na Dominion a utrpěla velké ztráty. Situace se vyhrocuje a vy jste jediná volná loď v tomto sektoru. Okamžitě přerušte veškeré aktivity a hlaste se na stanici v DS9. Admirál konec."

Davis po celou dobu, kdy ta žena mluvila, div nestál v pozoru. Konečně si ho všimli. Vyrazil z pracovny a rázným hlasem zavelel. "Pilote, nastavte kurz na DS9. Pane Quarrantine, s vámi si to vyřídím později. Proveďte diagnostiku všech systémů."

"Souřadnice nastaveny pane," prohlásil pilot. "Warp 6, vpřed," řekl John Thomas a pohodlně se usadil do křesla

Quarrantin vpadl do simulátoru. "Parchant," zařval tak, až se členové posádky zastavovali na chodbách. "Co proti mne pořád má??" Honilo se mu hlavou. "Počítači, vypni bezpečnostní protokol a spusť program Quarrantin alfa 445." Před Quarrantinem se objevila kapitánova postava. "Copak, pane Quarrantine..," začal, ale nedokončil. Tvrdý úder levačkou ho odhodil na druhý konec místnosti. Kapitán se postavil a odrazil Quarrantinův kop. Hřbetem ruky mu přerazil kostní kůstky. "Máte dost?" zeptal se posměšně.

"Aaaaaaa," zařval Quarrantin a chytil kapitána za krk. Skočil a otočil se kolem něho. Slabé křup a hologram se sesunul k zemi. "Drobný si nech," procedil skrz svou krev Quarrantin. Uvědomil si, že nos ho opravdu bolí. "Zase jsi si hrál??" ozvalo se, když opustil místnost simulátoru. Byl to Defrem a zvědavě si ho prohlížel. "Já to říkám pořád. Dávej si pozor na obličej, ale ty jsi frajer co?" řekl s úsměvem na tváři. Bež radši na ošetřovnu, vypadáš strašne," poplácal ho po rameni a šel si po svých...

Davis seděl v baru a četl si výsledky diagnostiky. Pořád ho zneklidnovala stále se vracející fluktuace jádra. Píííp - ozval se jeho komunikátor - "Davis, slyším." "Pane, máte tady vzkaz z DS9." "Dobře," řekl kapitán a pomalu přešel k panelu. Namačkal svůj osobní kód a na obrazovce se objevila terranova tvář. "Ano?" zeptal se Davis a přihl si ze své sklenice s čajem. "Dobrý den, jmenuji se Jeffrey. Peter Z. Jeffrey. Flotila mě přidělila na vaši loď. Mám u vás provádět testy mého přístroje."

"Přístroje??" zeptal se J. T. "Promiňte, ale nesmím o tom mluvit. Pohovoříme si, až budu u vás." "No výborně," pomyslel si kapitán, další starost. "Upozornuji vás, že není čas na připravení laboratoří." "S tím jsem počítal pane," usmál se Jeffrey. "Spolu se mnou je tady dalších dvanáct lidí. Ti se o vše postarají." Kapitánovi zaskočilo. "Kucky kucky, cože?" "Ano pane, jak jsem řekl, jedná se o důležitou věc." usmál se a na obrazovce naskočil znak UFP. Paráda. Proletělo Davistovi hlavou a šel do své kajuty...

Quarrantin, Lika Darim, Jawise a Defrem seděli v lodním baru. Quarrantin drtil v ruce sklenici s "bajoranským čajem." Na jeho obličeji se zračil vnitřní boj v něm probíhající. Napil se.

"Už toho mám dost,řekl, "Jestli se do mě ještě jednou bude navážet, tak ho už doopravdy pošlu k zemi." "Měl byste se uklidnit. Nestojí ti za to. Hlavní je služba a ta tě baví ne?" ochlazovala jeho nadšení Lika. "Změňme už konečně téma," prohlásil znuděně Jawise. "Nevíte, co se chystá?" zeptala se po 5 minutách ticha Lika. Všichni pohlédli na Quarrantina.

"Co? Já?" zeptal se. "A kdo jiný?" ozval se Defrem, "Já na můstku nejsem..." "No jediné, co vím, je že jsme dostali tajnou zprávu přímo od velitelství Flotily. A když jsem se podíval na kurz, který Davis zadal, tak to vypadá, že letíme přímo do Hlubokého vesmíru devět." "DS9?" překvapeně vydechla Lika. "Tam je Bajor!" "Nemyslím, že budeš mít čas na prohlídku," řekl Jawise a napil se ze své sklenice (jeho oblíbený nápoj je vulkánské pivo :)) "Podle toho, jak provádíme kontroly a diagnostiky to vypadá, že se tam dlouho nezdržíme." "Je to prostě divný," ukončil tohle téma Defrem a začal něco o svém nejnovějším objevu z paluby 6...

V kajutě kapitána USS Saffron byla světla ztlumena na 40%. Hrála pohodová hudba. Romantická večeře pro Davisovu ženu Rachel. Slaví 34 narozeniny. "Co dělá syn," zeptal se J. T. Davis (jeho syn je u prarodičů na zemi). Rachel se usmála, "Daří se mu dobře, mám tady pár jeho fotek od rodičů." podávala mu PADD. Davis se usmál. Zapnul ho a chystal se ponořit do nostalgie vzpomínek.

"Můstek kapitánovi, pane máme vizuální kontakt se Deep Space 9. Volá vás kapitán Sisko." "Tady kapitán, rozumím, jdu tam." Davis si z hluboka vzdychl. "Promiň," řekl a provinile se usmál, "nemám čas, povinnosti volají." Políbil ji, vyšel z kajuty a zamířil do turbovýtahu.

"Ty nikdy nemáš čas," řekla smutně Rachel Davisová a po tvářích ji stékaly slzy...