Končila jedna z mnoha nočních služeb, kdy lodi velel velitel
nadporučík Data. Na můstek vstoupil kapitán Picard v doprovodu komandéra Rikera a
zbytku nového osazenstva můstku, který měl střídat noční směnu. Můstek se
osvětlil, což probudilo i ty největší ospalce, kteří ještě seděli na židlích s
hlavami opřenými o své konzole. Ostré světlo jim nedělalo moc dobře na oči, a tak
se šklebili, jak jen mohli. Také jejich postoj nestál za nic, protože celou dobu
skrčeni nad konzolou, byli po dlouhé noci celí polámaní. Jen co velitel Data podal
kapitánovi hlášení, všichni se nahrnuli do výtahu a jako banda zombií se poté
rozprchli do svých kajut. Tedy tak si to alespoň vzájemně tvrdili. Poté, co se za
chvíli všichni do jednoho setkali v baru na přední desítce, dělali, jakoby se v
životě neviděli. © 2002 Android
"Velitel Data je spolehlivý důstojník," liboval si Picard, když si
pročítal do detailů zapsaný lodní deník.
"To máte pravdu," přitakal mu Riker. Jistě by se ozvali i další členové
můstku, ale právě měli moc práce s čištěním svých uslintaných konzol. Přece
nebudu spát v tomhle - zhnuseně se každý šklebil na konzolu, u které měl sloužit.
Data měl dnes v plánu odpočívat, samozřejmě aktivně. Pasivní odpočinek
nepotřeboval a kdyby ho měl k něčemu přirovnat, tak by řekl, že se při tom děsně
nudí. Už při cestě do simulátoru číslo dvě si pohvizdoval veselou melodii a v
obličeji si uložil úsměv číslo šest. Proč se mu ostatní obloukem vyhýbali, a
přitom si zacpávali uši, nechápal. Ale co - pomyslel si pro sebe, dnes Vám všem
ukážu a v programové tabulce aktivoval jeden ze svých tajných zábavných programů.
Alespoň si myslel, že jsou zábavné, ale program s názvem "Zab je všechny!"
by se nehodil ani do složky s nejčernějším humorem.
Data vstoupil do simulátoru a ocitl se v simulátoru. Program "Zab je
všechny!" simuloval právě Enterprise. Data uznale pozoroval černé čtverce,
tvořené žlutými linkami a spokojeně pokývl hlavou, "perfektní,"
pochválil nahlas, zrovna v okamžik, kdy se ozval divný zvuk. Data mu nevěnoval ani
nejmenší pozornost a opustil simulátor - tady nebylo koho zabít.
Neušel ani dvacet metrů, když na chodbě potkal lékařského podpraporčíka, který
nesl na ošetřovnu sadu nově zkalibrovaných trikordérů. První oběť - pomyslel si
Data a chytil podpraporčíka zezadu za rameno. Když s ním skončil, všude okolo po
zemi se válely kusy podpraporčíka. Noha tam, ruka tam, hlava se někam zakutálela.
Data si slastně oddychl, vzal jeden z trikordérů a pokračoval dál. Když vstoupil na
ošetřovnu, jako obvykle mu nikdo nevěnoval pozornost. Všiml si, že doktorka
Crusherová je ve své pracovně a šel přímo za ní.
"Doktorko?" oslovil ji.
"Date," usmála se doktorka a pokynula mu aby si sedl. Data odmítl, obešel
pracovní stůl a ukázal jí trikordér, "bojím se, že tento trikordér funguje
bezchybně," řekl a ukázal jí display, na kterém stálo: "Seš mrtvá!"
Doktorka se chtěla zeptat, co to má znamenat, ale s trikordérem v puse se jí to
nedařilo. Data ji chytil zezadu za týl a rychlým pohybem narazil její hlavu na desku
stolu. Ozvalo se křupnutí a doktorčiny ruce, kterými se doposud držela okraje stolu,
bezvládně svisly podél těla. Data na počest svých obětí dvakrát luskl prsty a
tělo doktorky schoval pod stůl. Neotálel a vydal se do sekce s lůžky pacientů.
Obsazeno bylo pouze jediné lůžko, na kterém ležel poručík O'Brian se svým
namoženým ramenem.
"Zdravím Vás, veliteli," usmál se na Data, když ho spatřil přicházet.
"Zase rameno?" zeptal se Data, místo odpovědi na pozdrav.
"Co jiného," pokrčil zdravým ramenem O'Brian.
"Ukažte?" řekl Data, přistoupil k O'Brianovi a jemně ho uchopil za
zápěstí zdravé ruky. Bleskovým pohybem škubl a po odporném křupnutí kostí
následoval ohlušující řev O'Briana, který se sesunul z lůžka, upadl na zem a tam
se v šílených bolestech svíjel.
"Tak co, pane O'Briane, je to lepší?" ustaraným tónem se zeptal Data, ale
O'Brian se stále svíjel a přerývaně oddechoval. "Teď, když jsem vám zlomil
zápěstí, určitě už nevnímáte zranění vašeho ramene, jako tak vážné,
ne?" vysvětloval Data svůj úmysl, ale O'Brian kňučel stále to svoje.
"Nemůžu se dívat, jak tady trpíte," smutně dodal Data a jedním kopem
zasáhl O'Briana do hrudníku. Opět se ozvalo nepříjemné křupnutí a O'Brian se
přestal svíjet. Teď ležel na zádech a strnule třeštil oči do stropu. Jeho
kňučení utichlo a přešlo do pomalého sípání, jakoby se mu špatně dýchalo.
"Tak co, pane O'Briane, je to lepší?" ustaraným tónem se zeptal Data.
"Zlomil jsem vám hrudní kost a k tomu několik žeber. To abyste zapomněl, že
vás tak bolí to zápěstí," komentoval Data konejšivým hlasem situaci. O'Brian
přestal rudnout, začal rychle blednout a Data si všiml, že dokonce třepe nohama.
"Ale, ale, pane O'Briane, vy mi tady chcete upadnout do šoku?" kroutil hlavou
Data. "Vy jste ale náročný pacient, to vám řeknu!" dodal a pokračoval v
léčení pana O'Briana.
"Podržte si to slepé střevo," požádal ho, když byl asi po půl hodině na
odchodu. "Teď jste stabilizovaný, tak nikam nechoďte," poučoval hromádku z
masa, kostí a vnitřností, která se krčila v rohu ošetřovny. Potom Data opustil
ošetřovnu a zamířil na můstek.
Když se dveře turbovýtahu otevřely, Worf uvnitř spatřil velitele Data. Nebylo to nic
neobvyklého, a tak se dál věnoval svým pracovním povinnostem, když ho ale najednou
někdo chytil za krk a levou nohu, zvedl ho do vzduchu a mrštil s ním po poručíkovi,
který zrovna obsluhoval kormidlo. Worf letěl vzduchem jako kus nábytku a když dopadl
na poručíka, jemu i sobě zlomil vaz. Ozvaly se tři údery a nikdo z obsluhy horní
části můstku už nejevil známky života.
"Co se to k sakru...." nedořekl kapitán Picard svůj dotaz. Data ladně
přeskočil konzolu taktické stanice a dopadl přímo před kapitána.
"To čumíš, co?" usmál se Data a chytil kapitána pod krkem. "Nikdo ani
hnout, nebo ho zabiju," začal vyhrožovat veliteli Rikerovi a podporučíkovi
Thalovi, kteří se mezitím ozbrojili fázery.
"Položte ty hračky na zem," přikázal Data a oba ho poslechli. Potom jedním
stiskem zlomil kapitánovi vaz. Než se Picard složil na podlahu, Data bleskově
přiskočil k rikerovi a odžduchl ho na podporučíka. Oba se svalili na podlahu.
"Počítači? Deaktivuj podporu života na všech palubách Enterprise," zadal
Data počítači.
"Autorizace Alfa, Theta, Růžová hroší prdel, Omega," zadal, než se
počítač stihl dotázat. Ozvalo se pípnutí a příkaz byl potvrzen.
"Date, co to děláte?" sbíral se z podlahy Riker.
"Šetři si kyslík, prde!" řehtal se Data. Riker se chtěl k veliteli Datovi
dostat, ale už mu nezbývaly síly. Kyslík byl zrychleně odsáván a velitel Riker
ztrácel dech. Naposledy vydechl a svalil se k nohám velitele Data.
"Počítači? Kolik živých bytostí je na palubě Enterpirse?"
"Jedna životní forma, nadporučík velitel Data," oznámil počítač.
"Paráda, tomu říkám relax," natáhl se Data v křesle a labužnicky
pokyvoval hlavou. Když se dostatečně nabažil, zadal příkaz: "Počítači, vypni
program." Nic se neozvalo, nic se nezměnilo. Byl pořád na můstku a všude okolo
ležela hromada mrtvol.
"Počítači, vypni program!" zopakoval.
Zase nic.
"Upss...".