Setkání klubu UPKB-Dominion v Ostravě
20.5. - 21.5. 2006

Náš první výlet do města Ostravy byl samozřejmě ve znamení Star Treku (jak jinak :) ) a proto jsme byli nahecovaní podniknout vyčerpávající cestu autobusem Student Agency v délce čtyř hodin za doprovodu bodyguarda Johansona, pro kterého toto noční dobrodružství již nebylo prvním a prý ani nebude posledním...
Marek (Crusher) nás vyzvedl dle plánu na autobusovém nádraží a dovezl do svého skromného příbytku, kde jsme se snažili naspat aspoň tři hoďky, abychom mohli kolem desáté vyrazit na procházku po ostravské ZOO. Žádný bližší komentář nečekejte, snad jen dodáme, že dost exemplářů mělo akorát čas oběda :)

Trošku jsme se zdrželi u slonů... téměř všichni mají pro tyto tlustokožce slabost :) Sloni dali přednost koupání, focení je narozdíl od nás zjevně vůbec nenadchlo :)

Johanson si celou ZOO prohlédl sám, ztratil se nám už na začátku u výběhu medvědů... naštěstí nám to nic neubralo na prohlídce jako takové :) Např. na krmení šimpanzů :) Na konci se ale Rosťa opět našel :)

Když se najedli zvířátka, přišel čas i na lidi a jejich žaludky - pizzerie zajistila přísun nezbytných živin :)

Jen tak tak jsme stíhali začátek setkání členů klubu UPKB-Dominion v prostorách DDMka, kam se sešlo téměř dvacet fanoušků Star Treku.

Mluvil nejen Pavel, Marek, Johanson a Michal (Wesley)... ke slovu se mohli dostat všichni a všichni se to odpoledne též mohli blýsknout ve svých vědomostech v malém testíku, který si Pavel připravil... nakonec vyhráli Johanson a Korax... cena byla... sladká :))

Wesley měl místo čokolády :) v hlavě karetní hru Star Trek a protože jsme dali o setkání vědět i dalších Ostravským hrácům, přijeli si s námi zahrát a pokecat i Richard a jeho kolega. Wesley byl nesmírně šťasný, když si rozbalil Wesleyho :) - osud je někdy pěkný šprýmař :) ... do hry pomalu a jiste pronikal i Marek...

Abychom nezůstali jen u STCCG, hrál se i Imperátor. Ani nevím jak, jsem všechny vykašila a i když jsem to hrála poprvé, zvítězila jsem na plné čáře... jeeeee :))

Pozdě večer se řešil kdo a jak a s kým přespí. Johanson si ustlal s Danielou, Pavel si vzal na starost zabezpečení celého objektu. Já, Kája, Michal a Marek jsme se vrátili zpět do postýlek, které jsme měli dneska již vyzkoušené... kde králíci dávají dobrou noc :) A nebýt dalšího kartičkaření, naspalo by se i dobrejch osm hodin :)

Na neděli byla schválena kulturně historická mise do věže Ostravské radnice. Nečekaně dlouho jsme se zdrželi prohlížením jisté Karolíny, pěkná to kóča, to v Praze nemáme... resp. ani mít nebudeme :)

Výtah, který v nás, na rozdíl od toho žižkovského, utvrzoval pocit bezpečí, nás dovezl nahoru, nahoru... kam to až šlo... a opravdu... bylo na co se koukat!

Ostrava je moc krásné město, strašně mě překvapilo, jak čisté a zelené ve skutečnosti je... ty kecy z televize fakt nestojí za to poslouchat :( Proto radím, udělejte si vždy obrázek vy sami na vlastní oči...

Na fotkách: Crusher, Wesley, Hypo, Margh, Arweth & Beka a Česká televize :)

Tak tady je naše 'noclehárna' :))
... a tady bude Karolína :) Aspoň jedna z kandidátek se stane Ostravskou Miss :))

Po obídku tentokráte v bufetku, kde pečou chutná kuřátka bez štepmlu KFC :) jsme dovršili naší návštěvu prohlídkou ostravských dolů (Petřkovice)... no jak jinak, no ne!

Prohlídku Hornického muzea jsme začali exkurzí báňského záchranářství, kde nám všem došlo, o jak nebezpečnou práci se jedná :(

Aby se trochu odlehčila vážná atmosféra, mohli jsme si vyzkoušet dýchací masku, která se při záchranných misích používala. Kája se role dobrovolníka rád zhostil :)

No a pak se našlo dobrovolníků daleko více... a to při simulaci průlezu hornických štol... :)
Crusher, Johanson, Margh, já a Beky :)

Dále jsme si prohlídli další přístupné budovy... hromadné šatny a sprchy...

Netrvalo dlouho a byli jsme vpuštěni jako skupinka s dalšími návštěvníky výtahem pod zem do důlních katakomb...

... 4,5 metru... a ocitli jsme se tak trochu v jiném světě... při mé fantazii na jiné planetě... něco na způsob rodiště Tashy Yar... naštěstí nás tu nikdo nepronásledoval a neusiloval o náš život, nebo jsme si ho aspoň nevšimli :)

Úroveň komunikace a hygienický standard se tomu z 24. století ani na krapánek nepřibližoval...

Naštěstí se nestala žádná nehoda a za necelou hodinku jsme opět stanuli pod modrou oblohou... počasí nám oba dny přálo a všichni tomu byli rádi...

Před plánováním odjezdu jsme se posilnili v místním občerstvení a pohrávali si s myšlenkou nahnat někdy příště všechny na provazo-horolezecké cvičení na zdejší hřiště :)
Cesta zpátky byla opět ve znamení doprovodu ala Johanson, i když to do poslední chvíle vypadalo velmi nadějně... :)))
Loučili jsme se opravdu neradi... byl to jeden z nejkrásnějších víkendů za posledních pár let... a rádi přijmeme pozvání na kterýkoliv další...

© 2006 Hypo & Margh (& Wesley)
(reportáž od Pavla zde)