Půlka prázdnin za námi, pro některé půlka pracovních práznin a CZK nás opět pozvalo do přírody. Tentokrát jsme se vypravili do Levého Hradce. S dostatečným předstihem ke smluveného času jsme dorazili na Masarykovo nádraží, po 15 minutách (čas srazu) už nás byl pěkný hlouček. Po dalších 15 minutách nás byl stejně velký hlouček, ovšem bez organizátorů, ti ale v zápětí dorazili. Koupil se hromadný lístek, který někteří hrdině bojkotovali jistými slevami a pomalinku jsme se přesunovali na nástupiště. V přistaveném vlaku jsme si vybojovali celou sekci a zabrali ji ve jménu Star Treku.

Cesta vlakem ubíhala rychle a něž jsme cokoliv stačili probrat, byli jsme na místě. Z nádraží jsme vyrazili vzhůru na Levý Hradec. Na vrcholu kopce se nacházel kostelík sv. Klimenta. Pročetli jsme informační tabule a dozvěděli se něco málo o zdejším pravěkém osídlení.

A co by to bylo za setkání bez oblíbeného posezení, zábavy a házení létajícími talíři. Tentokrát jsme jich měli hodně. V jednu dobu byly ve vzduchu až 4 talíře najednou. Počasí nám přálo, bylo opravdu krásně, ale někteří vybaveni notebooky nedůvěřujíc svým očím raději počasí konzultovali se snímky z meteosatu.

Po opětovném nabytí sil jsme se vydali dolů z kopce kolem Vltavy směrem k Roztokám u Prahy. Po cestě jsme si natrhali vynikající švestky, blumy a hrušky.

V Roztokách jsme zjistili přesný odjezd vlaku a vypravili se do místního muzea.

Prohlédli si exponáty moderního úmění rozeseté po zdejším prostransví, kde se nacházely předměty od klasického děla, přes fontány, kamené hlavy v místním jezírku, jakési mučící nástroje až po miniaturu přistávací rampy Goa'uldské lodě.

Právě začínala prohlídka muzea, ale z přílišného vyčerpání využil možnosti projít muzeum jen jeden odvážlivec. Ostatní mezitím obdivovali krásy zdejšího parku, jezírka s lekníny a odpočívali ve stínu stromů. Organizátoři využili chvíle a vybrali penízky za vlak. A ostatní čekali a čekali...

...a čekali, až přijde zámecký pán - a nakonec se dočkali :-)

Ještě jsme udělali pár fotek v předním parčíku a pomalinku razili směr nádraží. Po přecházení z jednoho peróna na druhý jsme nakonec odhadli ten správný a vlak nás zavezl až do Holešovic k čínské restauraci, kde jsme všichni ukojili svůj hlad :-).

© Margh + Hypospray 20051104