Akci předcházela několika týdenní "masírovačka", že
zkrátka musíme přijet. Ráda zacituji:
Máte pocit, že jsou všechny v Česku pořádané akce stejné? Že když jednu
zmeškáte, nic tak hrozného se nestane? Omyl! Zmeškáte-li program Nadílky ze
subprostoru, BUDE vám to vadit!
Fanklub Subspace tímto zve všechny fanoušky scifi na třináctého prosince do Ostravy,
kde pro vás bude připraven netradiční program - jeho přesné znění se ale dozvíte
až na samotné akci - konkrétní plán zná zatím pouze pět pro akci klíčových
členů Subspace. Předem vás ale můžeme ujistit, že zaujme originalitou jednak
samotného nápadu a jednak pojetím :)
Další informace postupně přibývaly.
Ale je fakt, že co se ojedinělosti této akce týká, tak už sobota dopoledne
netradiční byla. Kdy jdou trekkies společně na bazén? No moc často ne! Sraz byl se
všemi, kdo na Nadílku dorazili, v devět hodin na nádraží Ostrava - Svinov. Dál se
pokračovalo auty, o které nebylo nouze. První skupinka, daleko početnější, si
vyrazila zaplavat.
Druhá skupinka, nebazénová, si našla nějaký jiný program, už ani
nevím jaký.
A pak tu byla naše, třetí, kešková :) Z různých důvodů, např. zapomenuté plavky
či zdravotní riziko, zvolila na sobotní dopoledne procházkový mód. A teďka
nemyslím bezúčelné chození, ale hledání schovaných pokladů na základě
známých, resp. vypočítaných GPS souřadnic. Jedna keška u fotbalového hřiště
nás pěkně potrápila, ale ty v Bělském lese nám to vynahradily. Bylo to moc fajn. No
a po přeci jen do jisté míry fyzické aktivitě jsme se museli odměnit - obídkem.
Na samotnou Nadílku jsme se zase všichni sešli kolem 14:00-14:30 před kostelem ve Výškovicích, což je nový kostel vedle Kotvy, před kterým je parkoviště. Klub Subspace zde mívá klubové srazy. Než dorazili úplně všichni, kteří se očekávali, zbyl chvíli čas na hrátky s malým Ondrou, u kterých kája nemohl chybět :)
Ale k žadnému dramatickému prodlení nedošlo, všichni si našli flek na přichystaných židlích a s napětím očekávali, co se bude dít. Na pódium se v promluvě k divákům postupně vystřídali všichni, kdo se hned na začátku usadili na "horkých křeslech", tj. Wesley, Korax, Alaska, Darell a Oriana. A co nám představili. Svůj nový velký nápad a velký projekt skrz celou komunitu trekkies - novou měnu s názvem Sub. Tak tak, celkově nám odkryli celý koncept startrekových peněz a fungování tzv. Centrální Banky Podprostoru. Jako nápad je to skutečně nevídaný, to ještě nikoho nenapadlo, a jestli ano, nedostal se do stádia, že by takové peníze graficky navrhl a nechal je ve velkém nákladu vytisknout.
Součástí zveřejnění Subů jako nové měny bylo vyhlášení
dlouhodobé soutěže 'Uhádněte totožnost guvernéra banky'. Šuská se, že jediný
Samuel si dobře tipnul a zná jméno, zná tvář a totožnost člověka, který se
jednou snad bude vyjímat na bankovce s hodnotou 47 SUB :) Ale já to nevím, takže za
mnou nechoďte :)
Po malé pauzičce zůstali z původní pětice na pódiu jen Wesley a Korax a přibyla k
nim Beka. Tam jim pokládala velmi zapeklité otázky, na které byla vždy jen jedna
odpověď - odpověď buď Wesley nebo Korax (W nebo K). Sledovat váhání nebo naopak
ráznou rozhodnost v odpovědích bylo velmi zajímavé, tak jako nachystané otázky,
které pochopitelně pánové dopředu neznali.
Ná závěr hlavního programu hlavní odměna pro všechny dorazivší - vánoční dárek! A co že jsme to dostali? Obálku se 47 Suby! Hurááá, bude za co utrácet, budou slevičky :)
Po malé pauze opět "trápeníčko". Tentokrát nejen pro Wesleyho a Koraxe, ale také pro Darella a další dobrovolnice... a nejen pro ně :)
Beka nás všechny pochytala, usadila na kraj pódia a nechala obléci různá trička. Úkolem soutěžících bylo se zavázanýma očima poznat mezi tričky to pravé ořechové... tričko SUBSPACE! A jak to šlo? No, fotky myslím hovoří za vše :))
No někteří si to chmatáctví ještě vylepšovali, že jo Milane? :) I Molík si to doslova užívala :))
Slunce zapadlo a byl čas se přesunout k Alasákovi do bytečku, prostorného bytečku, jak bylo od začátku v plánu.
Byt byl opravdu velký a přespat tady využili nejen já a kája :) Ale na spánek bylo brzy. Nejdříve večeře, kterou je nutno zapít a pak volná zábava. U deskovek a karetních her nezůstalo. Kdo si chtěl dopřát noční rozcvičku, mohl klidně DDRkovat.
Já jsem z nyní již pro někoho pochopitelných důvodů hopsat nemohla,
jako ze stejného důvodu, proč jsem nemohla dopoledne v takové zimě jít plavčit. Ale
jít se projít jsem si troufla, a tak jsme se vydali já, Arweth a Bedraz na procházku
noční Ostravou. Abychom si to okořenili, za cíl jsme si dali nedalekou kešku. Verča
chtěla vědet, co je to za nový "turistický koníček", který se mezi
scifisty rozmáhá, takže se k nám, kačerům, jako mudla ráda přidala. Keška se sice
našla, ale zrovna nebyla příliš reprezentativní. Škoda. Musíme Verče někdy
ukázat pořádný úlovek :) Nicméně vidět Polský dům za nočního osvětlení bylo
dostatečnou odměnou.
Když jsme se vrátili, mnozí byli stále v bdělém stavu, jiní už tolik ne. Nakonec
někteří odjeli přespat do jiných dohodnutých lokalit a my se mohli uvelebit do
spacáků jako v předešlou noc.
Druhý den, to už byla neděle, se sice nekonal tak akční budíček jako v sobotu (Honza Pavlík nám tím totiž docela vyrazil dech, co ho budí každý den do práce :P), ale o zábavu se pro změnu postaral Korax, který nemohl najít klíče od auta. Do toho volala Beka z Arwethova mobilu, že si asi s někým vyměnila kabát a tudíž že se její mobil nachází v onom kabátě stále u Alasáka. Nicméně, v Koraxově kabátě, který visel pro změnu u Arwethovců na věšáku, se žádné klíče neschovávaly. Jaké to pak bylo překvapení, když kája nakládajíc batožinu do Foxova kufru zahlédl klíčky v zámku od kufru vedle stojícího vozu, jehož majitelem byl právě Korax?! :)) No, akce musí bejt, Korax měl štěstí, ... je vidět, že Ostrava je bezpečné město!
Po společném obědě na náměstí, na kterém si Beka s Koraxem povyměňovali svoje zaměněné kabáty, přijeli i Crusherovci ukázat nejmladšího člena rodiny (krásné miminko jménem Mareček). Po takto milém rozloučení se posádka Fox-air vydala zpět do Prahy. Ostatní si to namířili ještě k ostravskému hradu, ale nakonec i je čekalo zpáteční cestování k hlavnímu městu, pro změnu vlakem.
Jak jinak než velké díky za to, že vás člověk mohl opět vidět, strávit s vámi společně čas a od srdíčka se zasmát. Bylo to moc fajn, jsme rádi, že jsme si v předvánočním shonu ten čas o víkendu našli a zkrátka díky díky díky, že jste!
© Hypospray (Hanka) (2008)
foto mj. omi a skreek
www.SUBSPACE.cz