Den začal stylově, když jsem z nezablokovaného mobilu po ránu poslala mamce 17 prázdných smsek - Kája měl díky tomu předčasnej budíček, kolegyně si o to víc všimly, že jsem ještě nedorazila do práce... no... alespoň jsme si s mamkou ujasnily, jak má vypadat můj signál S.O.S., když by mě třeba někdo unes :) V práci jsem to zabalila standardně ve čtyři, abych ve tři čtvrtě na pět dorazila na nádraží Holešovice. Z věcí jsem tahala jen spacáček, všechno ostatní donesl manžel :) Po čokoládovém 'šejku' z Mekáče (ten mi fakt chutná :) jsme si to namířili přímo na první nástupiště, kde jsme spatřili skvost Českých drah - Pendolino. Našli jsme si vagón číslo čtyři a na digitálním panelu přečetli, že ještě nemůžeme nastupovat, protože se vláček ještě uklízí. Tak po pěti minutkách se nápis změnil na info o cílové stanici a času odjezdu, proto jsem hrdinně přistoupila ke dveřím a zmáčkla zelené tlačítko. V tom se začaly vysouvat schody a otevírat dveře... a my mohli vstoupit ... musím uznat, že nelituju, že jsme si za jízdenku připlatili, obzvlášť po dobrodružné cestě z minula. Sice jsme za to vyplácli litřík, ale fakt jsem si to užila. Luxus. Na poměry začátku 21. století a ČR tedy ano :) I když jsme jeli za totální tmy, toho, že projíždíme již zasněženou bílou krajinou, si nešlo nevšimnout.

Uteklo to neuvěřitelně rychle, přijeli jsme dokonce s předstihem, s čímž nepočítal nás taxikář Wesley :) Nenechal nás příliš dlouho nasávat zimní atmosféru (=čti promrznout) a přistavil svůj vůz. Za čtvrt hodinky nás poté uvítal ve svém království. Po hygienické inspekci s bílou rukavicí :) a úpravou spacích kapacit jsme mírně redukovali obsah ledničky (pozdní večeře). Samozřejmě jsme také obkoukali různé bytové vychytávky vzhledem k tomu, že se snad už i my brzy budeme zabývat vlastním bydlením. Já nevynechala koupelnu :) Když jsem se vrátila do obýváku, pánové už Transgalaxovali, no a protože mi tahle hra jde, ochotně jsem se přidala a samozřejmě jim oběma natrhla zadnice :) Před spaním jsme si ještě stahovali jedno videjko z YouTube na zítřejší přednášku a skoro úspěšně ho překonvertovali z formátu flv do 'avíčka'. Kája si samozřejmě naklikal Travian, kliká ho teďka pořád, a furt a stále... no děs :) Wesley nás udržoval asi čtvrt hodiny v domnění, že budeme vstávat už v půl sedmé, abychom mohli vyzvednout Koraxe a jeho dívku spolu se Skreekem a zavčas odvést právě Koraxe na Koprcon na jeho přednášku od osmi ráno. Koraxovi se to naštěstí celé rozleželo v hlavě, nehledě na to, že bychom se do jednoho malého Volswagna v šesti ani nevešli a nejapný žertík odvolal, čímž odvolal nepřímo i svou přednášku :) Ale to tady nebudu dále rozmazávat :)

Ráno jsme vstávali před osmou. Wesley nastartoval svého broučka a odjel pro snídani, čerstvou vánočku a rohlíky, a tak jsme se vyklubali až ve čtvrt na devět do nedaleké vsi pro Petra. Až na traktor nás nezdrželo vůbec nic a přesně v devět proto parkovali na stejném plácku jako loni. Okamžitě jsme zmerčili Vaška a jeho dceru Danu a poté společně došli k registraci. Tam narazili na Bedraz a jejího bratrance Luboše, pro kterého to byl první con. Je fanouškem Hvězdných válek, což bylo poznat na první pohled :) (má můj obdiv za kostým) a také Stargate. Star Trek reprezentovala Verča také na jedničku.

Za moment už jsme zdravili Bendiho, Hanku Vittkovou a třeba Tess, která si mě hned odvlékla stranou a to nejen kvůli tomu, aby mě pozvala na svou přednášku o mušketýrech... Všichni šli napřed, já poté došla na jistotu do stejné třídy jako loni, do "Scifi I". Během přednášky Hana'an (ST ART - výstavy a design) přicházeli další lidičky, povětšinou známé tváře :), např. Oriana s Darellem, Zephram, Klingon, Geroslal a Korax, který v deset coby přednášející začal fušovat littlovi do řemesla :) Jojo, v týmu Trekfestu máme více hudebně nadaných lidí a já osobně doufám, že jednou spojíme své síly a um v nějaký větší hudební projekt, třeba ST muzikál :)

A docházeli další. Např. Johanson. Já jsem si skutečně odběhla na přednášku Tess a na dvacetiminutovou exkurzi do filmů o mušketýrech. V publiku jsem si všimla Martyho a třeba Kory.

Když jsem se vrátila, ve třídě už byl Johanson a připravoval se promítat maličkatý sestřih z divadla 'Záhada není vašem simulátoru'. Řeknu vám, slyšet po více než dvou letech ty repliky, které jsme si do hlavy cpali přes půl roku, byl velmi zvláštní pocit. Dost jsem si z toho pamatovala, i když žádnou z nich jsem na živo říkat nemusela, hrála jsem jen mlčící mrtvolu :) Dokonce tam jedna ukázka byla, ležela jsem tam na zemi a protože vedle mě stál Zephram, tak hnedka na něj: Hele, hraju!, Kde?, Na zemi, ta mrtvola! v tom samozřejmě střih na další scénu :) No nic :P Kája se u promítání docela bavil, běhal tam onehdá mj. ve fialovém župánku a hrál ženskou :) Nejvíc toho nakecal ale Johanson, jeho naprostá improvizace v závěru byla kouzelná :) Bylo fajn si to zase připomenout...

V celou se postupně zaplnily (skoro) všechny židle a Rosťa začal svou hodinovou prezentaci o U.S.S. Equilibriu, lodičky třídy Ambassador, na které je na Trekgame kapitánem. Ne všichni vnímali každé jeho slovo - důvod byl jednoduchý - do třídy na kolečkách docestoval nový fanoušek Star Treku - malý Ondra - spolu s rodiči Arwethem a Bekou.

Dalšími, kdo zabrali židle na Johansonově přednášce, byl Crusher, Milan, Eff, DragonLord, Bendi a Alasák, který nám připomněl, že jede o patro níže DDRko a pozval nás na turnaj. To tu na conu ještě nebylo. Miminko coby kolující hračka vzbuzující potřebu pochovat si jej, vyprovokovala v mnohých mateřské a otcovské pudy :)

Beka už učí malého Ondru vulkánský pozdrav, ale samozřejmě jako každá správná máma umí i ty praktické věci :) třeba přebalovat. Můžu potvrdit :)

Ve dvanáct by se dalo říci, že bude hrátkám konec, ale mnozí směle pokračovali v pizzerii, která díky návštěvníkům Koprconu praskala ve švech. Samozřejmě jsme si museli počkat na papu o trochu déle, ale o to víc jsme si pochutnali. Ani nevadilo, že jsme seděli po dvojicích odděleně. Crusher využil wifiny zdarma a Beka tudíž mohla přihodit nějaké ty penízky na mimibazaru. Někdo si zase zkontroloval svoje vesničky :) Na strýčka si zahrál i Johanson, který neodolal a procvičoval s Ondrou už první klingonská slovíčka :)

Wesley a Petr a třeba Verča s Lubošem zaskočili na rychlý obídek do číny, díky čemuž stíhali přednášku "Co ve vesmíru nepotkáte". Tu jsme bohužel museli oželet :( ale pokud by se už neměla nikdy opakovat, mám přislíbenou od Wesleyho domácí prezentaci :)

Než jsme došli do druhého patra, narazili jsme na výstavku Darth Vaderů, workshopových, sádrových, starých jen pár hodin. I Affaia náz vyzvala, abychom zahlasovali, který z nich nás nejvíce upoutá. Světe div se, mě zaujalo růžové prasátko, přičemž jsem se následně na to dozvěděla, že je dílkem Verči a Luboše :) Ani jsem tomu nechtěla věřit :)

No, a tady jsou všechny... no, asi ne tak úplně, takže napíšu radši skoro všechny exponáty :)

Pokračování zde.

© Hypospray (Hanka) & Margh (Kája) (2007)
foto dále Wesley a Skreek
www.CSWU.cz