Pozvánku na vodu jsme dostali už loni, ale tentokrát jsme Burdýsovi košem nedali :P Měsíc před termínem nám nabídl sjet Vltavu z Vyššího Brodu do Krumlova, zda se nechceme přidat. Kvůli volnu v práci jsem neměla sebemenší důvod řici ne a tak jsme předběžně souhlasili. Když Jirka volal podruhé, byli jsme akorát na večeři s lidičkama na FFku a tak otázka, zda si s námi někdo další nechce udělat výlet na lodičky, byla na snadě. Nakonec jsme doobjednávali ještě jednu kanoi, dohromady tedy tři (tři od ST, abych byla přesná) a jeden kajak. Ano ano, splnila jsem si sen (ne dětský, ale ryze dospělácký :P), že se mi ještě jednou snad zadaří sjet Sázavu nebo jinou řeku na kajaku. .. tak jako v letech 92-94, kdy jsem jezdívala na letní tábory do Ledče nad Sázavou... což bylo před patnácti lety... Jojo, docela troufalost zarezervovat si loď, ve které jsem neseděla takovou řádku let, co? Risk je zisk a už na úvod vám prozradím, že jsem nelitovala a jela bych na kajaku klidně znovu.

Jak probíhala organizace? V pátek, než dorazili ti, co dorazit plánovali, jsme se s Foxem procházeli mezi Uhříněvsí a Kolovraty už od půl páté. Kája mi nakázal otestovat novou 2 GB kartu (mou první v životě :P) a já si chtěla ověřit, jaké venkovní fotky foťáček pořizuje. Vrátili jsme se akorát před sedmou, než dorazil kája. Ještě se telefonovalo Sarenovi, protože se potuloval na nebezpečném území zvaném Hypernova, takže jsme si rázem vzpomněli na pár maličkostí :) Já osobně jsem ráda, že koupil za necelé kilo alumatky, rovnou tři (pro sebe, mě a káju), protože jsme do té chvíle měli všichni jen "neskladné krávy".

Burdýs coby organizátor měl přijet až ráno, nicméně vrámci organizace poslal v průběhu týdne email.

Zdravim všechny ucastniky vody
Tento mail by vam mel dat zakladni informace a pripravit na to co vas ceka a nemine :-)
Jede se Vltava ve dnech 26.7.-27.7. z Vyssho Brodu (lodenice je u penzionu Inge) do Krumlova-centrum.
Cena za pujceni lodi, padel, barelu, vest a dopravy lodi je 4500 Kc.
V sobotu rano v 6.30 je sraz na Titanu. Jedou 3-4 auta a nas je 15, tedy vejdeme se vsichni. Dale bude presun do Krumlova, kde nechame auta a busem se presuneme do Vyssiho Brodu.
Ve Vyssim Brode se nalodime. Lode jsou zamluvene plastove (neznicitelne a jsou i pojistene), kazdy bude mit svuj 50 litrovy barel a vestu. Nase cilova zastavka je Branna (cca 20 km), zde vecer rozdelame stany, mozna taky ohen. Po ceste do Branne bude nekollik zastavek s obcerstvenim a moznosti obidku, tedy jidlo sebou neni treba.
V nedeli rano vyrazime smer Krumlov-centrum (cca 16km). V Krumlove sjedme ten nejzajimavejsi jez a hned za zatackou je pivovar, kde okolo 16.00 predame lode a odjezd do Prahy.
Doporucuji kazdemu si vzit do vody nejake stare boty, protoze nikdy nevite kolik strepu a podobnych nebezpecnych veci je v rece. Ostatni drobnosti jako krem na opalovani a podobne, uz nechavam na vasi fantazii:-) Mejte na pameti, ze mate jen 50 litrovy barel. Stanovani si domluvte mezi sebou.
Par odkazu co by vas mohlo zajimat:
Kilometráž Vltavy
http://www.ingetour.cz/pujcovna-lodi-raftu/i-servis/kilometraz-vltavy
Vyšší Brod - u penzionu Inge
http://amapy.atlas.cz/?smartname=ingetour-vyssi-brod#x=-773356@y=-1203273@cs=1@sidx=12@pg=1@pl=@app=0@ms=3
Minikemp Branná
http://www.ingetour.cz/kempy/branna
Tak to je asi vse a tesim se:-)
Jiri

Já jsem potom sesmírovala něco jako odpověď, kde jsem pro sebe a hlavně pro Sarena, který na vodě dosud nebyl a k účasti byl tak trošku přimět :) shrnula, co vlastně o vodáckém výletování vím :P

Ahojky vsem,

po emailu Jirky mi to neda a taky neco prihodim ... aneb moje zavery po
debate s Jirkou na ICQ a dalsi poznamky. Puvodne jsem si myslela, ze to do
vas bude hustit jako za posledni tyden do me, ale jak vidim, nestalo se
tak... :P i kdyz tak mozna dela s kazdym individualne :)

No, takze, co uz vim :) - vemte si toho sebou co nejmene!!! Barel je maly a
kdyz Jirka rika ze je maly, tak to znamena, ze tri na celou vypravu opravdu
nestaci :))
... protoze kdyz se do nej da stan, spacak a veci, bez kterych se odplout
proste neda, je razem plny az po okraj...

Takze to znamena zadne elektronicke pristroje denni potreby, fen, MP3ku, ...
fotak a mobil, kdo muze, at necha doma (jejich koupel za to nestoji :P,
mobil at mate nabity - zkontrolovat vcas :)
Nicmene, treba ja vezmu svitilnu, stejne je jeta, kdyz se s ni neco stane,
bolet to nebude a kdo vi, kdyby nekdo potreboval v noci se kamkoliv projit,
tak aby na to videl :D

Vezmeme to poporadku. Stany jsou vyresene, nakonec "TF parta", operacni
nazev pro sedm statecnych - pro burdyse, kaju, me, salivena, sarena, foxe,
omiho se sehnaly tri stany, takze se vyspime.
Spacaky co nejmensi si kazdy zaridime individuelne. Jak to bude s karimatkou
nevim, ja ji mam obrovitanskou, nejspis necham doma a vezmu jednu tenkou
deku a budu doufat, ze to ten jeden den nejak preziji. V tom barelu by totiz
zabirala neskutecne moc mista...

Kdyz jsme u spani, tak je jasne, ze v noci bude zima, chtelo by to neco
tepleho, aby clovek neprochladnul. Teplaky a rolak myslim nejsou prehnane.
Navic u pripadneho ohne sedet jen v plavkach uz nepujde. Obleceni na
prevleceni, tj. to, v cem pojedeme z krumlova do brodu a pak co na sebe
hodime na zpatecni cestu do Prahy - podle pocasi, ale nejspis nic objemneho,
opet myslete na barel. Pokud jde o frekvenci prevlekani, kdyz budeme cely
den v plavkach, tricku pripadne kratasech (v tech lodich), staci ze soboty
na nedeli jedno nahradni spodni pradlo a jedny ponozky. Vetsi zasoby jsou
imho nezadouci. Ale hygiene se meze nekladou ... i kdyz... kladou. Zda se mi
zbytecne, aby si kazdy z nas bral extra svuj sampon, svuj sprchovy gel a
svoji zubni pastu, takze bych byla proto, aby vzal tuto vybavicku treba
prave Jirka (Burdys) a treba kaja a nejak jsme se podelili... Hreben kazdy
svuj samozrejme :) Tohle tedka spise smeruji na "TF partu", protoze jak to
maji vyreseno "mazaci", nevim, ale asi mozna urcite lip nez my :))

Pokud jde o kremy na opalovani. Neberte. Budu mit plny sacek!!! Ale jestli
mate svoje vlastni mleka na tela a kremy na ruce a tak, bez kterych to
ruzove nevidite, tak pochopitelne vemte.
Co se lekarnicky tyka, beru nejake cucaky na krk pro marody, tablety na
bolesti a na alergii, kdyby nekoho pichla vosa treba do krku (eee), krem na
pripadnou namozeninu, naplasti a repelent pro Saliho :) Repelent uz si nikdo
dalsi neberte, bude ho dost pro vsechny.

Penize. Neco ano, nejlepe promenene, zadne velke, tj. drobne, na stanky s
obcerstvenim a na strojek na teplou vodu, pokud bude na mince + na vyrovnani
mezi sebou. Na tisicovku si budeme tezko vracet...

Jidlo a piti. Neni vyzadovano, ale ja bych se docela primlouvala, aby mel
kazdy u sebe aspon pullitrovou pet lahev s nealkem. Pitny rezim by se
dodrzovat mel, mimochodem uzce souvisi s imunitou, a zastavovat co 20 minut
rozhodne nebudeme... takze je to jasne ... a navic vas to vyjde levneji.
Ohledne dalsiho pitiva, ja treba beru Medovinu... ale dal pokracovat nebudu,
myslim, ze mi rozumite ... rika se tomu nenosit drivi do lesa :)

Ad to jidlo, koupila jsem maly sacek piskot, gumove medvidky a Pikao s
Jesenkou, to se nam ve vecech neroztaje a na nahly zavan hladu a mlsu to
postaci. Pokud uznate za vhodne neco takoveho mit u sebe, myslim, ze
organizator oko primhouri, ... vid Jirko :) Hlavne at to netece... zadna
cokolada a oplatky s naplni...

Nezapomente si ty boty do vody (o plavkach nemluvim), nekdo si vezme i
plavecke brejlicky, papirove kapesnicky a z dokladu snad jen obcanku a
ridicak.
Ksiltovku, kdyby bylo slunicko a slunecni bryle by take nemely chybet.
Rucniky ... no, samozrejme jsem na neco zapomnela :)

Uz me nic nenapada ... no, na to, ze jsem byla na vode pred sedmi lety s
holkama ze stredni, peti lety s jinou partou a na kajaku pred patnacti, mi
to keca az nechutne moc :)
No, takze toho uz necham... snad jen pripomenu - neberte si ty opalovaky
:))) Mam a dam :)

Papa v sobotu ... pro nekoho uz v patek!!!

No, teďka když to po sobě čtu, samozřejmě bych v několika odstavcích přepsala nějakou tu větu, třeba ohledně svítilny, když pominu, že byla v pátek ta naše shledána neopravitelnou, tak by měl mít každý svou. Hodí se do stanu a na chození po kempu po setmění. Jídlo, kdo si vzal z Prahy, neprohloupil, protože jsme po nalodění v Brodě hned tak nestavěli, u prvního jezu se hodně zdrželi a u stánků se tvořily velké fronty, které samozřejmě představovaly další časovou dilataci :P. Slunce naštěstí tolik nežhavilo, takže s tou ochranou při opalování to taky nebylo tak divoký, já jsem zapomněla na pláštěnky, ty by se hodily určitě a nikdy nevíte, jak moc promoknete, takže mít do zásoby ještě jedny suché kalhoty a tričko bych pro příště poradila také.

Ale zpět k pátku. Na skok se ukázal i Samuel, chtěl nás vidět a my ho taky. Po intenzivním pobytu na FFku se stýskalo více lidem, ale ostatní nemohli :( Když jsem ve čtvrtek hledala náhradníka za omiho, protože kvůli nachlazení vyjádřil obavy se sportovního víkendu účastnit s námi, neuspěla jsem. Samozřejmě, bylo to na poslední chvíli... v dnešní době mají všichni víkendy bukované i celé měsíce předem... ale bylo to nakonec dobře, protože omi chtěl jet a nakonec usoudil, že případný zhoršený zdravotní stav bude řešit v dalším týdnu... navíc, byl asi tak stejně nemocný jako kája, který to přecházel už od FFka a i jako Fox, který se sice léčil ATB, ale stále nebyl se stavem svého organizmu spokojen. Omimu jsem ohledně pátku jen vzkázala, ať do Prahy zbytečně nespěchá, ať přijede kdy chce a proto také dorazil až k desáté večer. Přivezl si i vlastní večeři, kuřecí plátky v jogurtu. Ochutnat jsem nestačila, ale námět s nálevem mě zaujal :)
Přespat přijel i Sali po našem balkónovém přemlouvání, za cenu toho, že vyžehlí jindy :)

V sobotu ráno jsem vstávala první, po koupelně jsem řádila v obýváku, protože věci jsme sice nachystané měli, ale zatím nebyly v taškách. Strašákem byl barel, že se do něj moc nevejde, ať s tím prostě počítáme... jenže jak chcete zmenšit stan, jak chcete zmenšit spacák... Nakonec se ukázalo, že jsme s kájou byli opravdu skromní a nevzali si ani to, co jsme nejspíš měli. Před odjezdem jsem do sebe hodila jogurt, pak jsme ještě šašili se zubními kartáčky, až si kája zapomněl ten svůj přibalit, ale jinak se odjíždělo tou dobou už s Burdýsem načas. Já a kája jsme jeli s Foxem, a protože s námi už nikdo další, mohla jsem si vzadu natáhnout nohy a udělat si pohodlí. Výhled nic moc (kazila ho mlha), k tomu se mi chtělo z ničehož nic na malou a navíc si vzpomněla, že jsme nevzali pro strejčka příhodu toaleťák. Fox proto zastavil v Táboře v Tescu, kde jsem krom zmíněných maličkostí koupila i snídani pro manžela - povinnost manželky :)
Sali se držel našeho zadku celou cestu a to i v Krumlově, kde jsme hledali autobusové nádraží a také neplacené parkoviště. Po navigaci od Cini jsme přestali spěchat, protože jsme byli rádi, že nejsme omylem na cestě zpátky do Prahy :) Burdýs nás ujistil, že busy na místo určení jezdí pořád, každou půl hodinu, že desítky minut nehrají roli. Nakonec jsme pochopitelně trefili. Přivítal nás Petr, kterému jsme se chtěli předtím jako navigátorovi dovolat :) Se Salim a Foxem pak odjel přeparkovat, co nejrychleji, takže věci z kufrů jsme vyndavali docela narychlo a samozřejmě něco přehlédli, já vím o foxově karimatce a dvou PETkách Coca Coly na mix s Rumem. Když jsem načala ten alkohol - já se pečlivě starala o batoh s alkem, mj. whiskey a medovinou na sobotní večer k ohni.
Na autobusové zastávce jsme logicky museli na kluky počkat a pak ještě na další členy naší výpravy. Neznala jsem je všechny, ze začátku :) Už už to vypadalo, že tou dobou nastoupený autobus necháme odjet a počkáme na další, ale po telefonátu, že budou kluci do minuty u nás, jsme se ještě přihrnuli k řidiči. Cini s Petrem chytře zvolili na veškerou bagáž tou dobou ještě prázdný plácek nad schody uprostřed, čímž ale zaručili ojedinělým cestujícím mačkací cestu ven :) Do chodbičky na stojáka jsme se ale všichni vešli. Všech patnáct. Hurááá! Radostí bez sebe snad nebyl jen Sali, pro kterého je cesta busem (= čti ne autem) něco na způsob hororu Saw :)) Ale nešlo to jinak, kdyby ano, bylo by to jinak :) No, jeho pohled je na výsost vypovídající :)

V buse jsem se dala do řeči s Petrou a Honzou, protože jsem byla ráda, že někdo nebyl takový srab jaká já a vzal foťák sebou. A to to byl foťák zbrusu nový a myslím, že zatěžkávací zkouškou prošel :) Autobus jel kolem řeky a tak mi Burdýs připomínal, že tudy pojedeme taky... no, začala jsem být trošku nervózní... korunu tomu dal kajakář. Upřesním. Za celou dobu jsem viděla jeden jediný kajak, což jsem samozřejmě okomentovala hláškou, že zkusím nakoukat techniku jízdy. Za zatáčkou, kde končící stromořadí opět umožnilo výhled, byl kajak už otočený a jeho kapitán se zajisté nechtěně koupal. No řeknu vám, ... ale ne, Sali na tom byl hůř, dokonce se mu chtělo podívat se ještě jednou na snídani, i když si teďka nevybavuju, jestli vůbec snídal a co :)

Autobus nás dovezl krásně až k půjčovně lodí. Věci jsme si donesli až dolů k řece a Burdýs se jal organizace. Hned teďka musím smeknout, protože Jirka dojednal vše suprově, vlastně je to poprvé, co jsem ho viděla takto navážno něco řešit a byla jsem příjemně překvapená (a o to víc jsem ráda, že není v TF týmu pro nic za nic :P). Kája šel koupit znovu Coca Coly, abychom nemuseli pít čistý Rum, já se byla převlést do plavek na pánské záchodky :P a vybrat si kajak (ten růžový!!! :P). Pak se ládovaly sudy, aby byly naplněny co možná nejúčelněji a nejúsporněji (jeden malý jsme vyměňovali ze velký pro stany) a po vyfasování pádel a vest jsme se připravovali na odjezd (třeba mazáním se krémíky s OF). Co ještě chybí...? No lodě!!! De se pro ně. Nakonec doslovně. Museli jsme všechny barely přenést o kousek zpátky proti proudu, kde na nás čekalo sedm kánoí! Kajak se musel také přenést po souši. Jirka opět zabodoval, když jsme měli o jeden barel víc než jsme mít oficiálně mohli (kajak barel přidělen nemá) a když omi se Sarenem chtěli kvůli prasklině vyměnit loď za jinou. Pak už se jen připevňoval náklad k lodím a ty pak se snášely ze břehu přímo na vodu. Kája s Burdýsem měli barely tři - když pominu, že já na kajaku těžko mohla něco převážet, tak vozili hnedka dva stany ze třech, které naše "TF parta" brala. Pak nadešel ten okamžik, nemůžu to dál odkládat, musím se do té lodi posadit! A stalo se. Posadila jsem se, odrazila a prvních pár metrů měla ještě postaru skrčené nohy a kolena mi čouhala ven. Velmi nepohodlná poloha, takže jsem je pak, tak jak se má, natáhla. Pádlovat jsem nezapomněla, vlastně, rázem se mi vše připomnělo a byla jsem si docela jistá, že tedy nezajedu zpátky ke břehu a nepřesednu do nějaké kánoe. Omi mi pak domluvil, že bych měla zkusit natáhnout si tu ochranou gumu proti vodě (věc, která před 15 lety nebyla a taky to šlo :P). Poslechla jsem ho, i když jsem měla obavy, že mi to při případném převrácení lodi rozhodně neulehčí vyplavání zpoza lodi ven. I když princip okamžitého sundání "šprcky" vypadal dobře vymyšlený a bezpečný. Naštěstí jsem to nebyla nucena řešit :)

První zastávkou byl jez Herbertov. Tam jsme dobrou hodinu a půl pobyli. Jak to probíhalo u jezů? Ve většině případů, hlavně ze začátku, jsme byli předem zkouknout, co nás teda vlastně čeká. Na prvním jezu šlo ke břehu dobře zajet, dobrodit se po mělkém břehu na souš a tam se z dobré pozice dívat. Naše první "akční" fotka spíš připomíná partu hic ze stejnojmenné komedie :)))) Na ostatní byl, alespoň dle mého názoru, daleko "vodáčtější" pohled :))

Herbertov sjeli Petra s Honzou snad třikrát po sobě, vždycky to ustáli, jen nabrali vodu.

Petr s Burdýsem už takový výkon nepředvedli :)

A Jirka si nespravil reputaci ani s kájou :)

Naopak, kája tomu dal s Petrem u kormidla korunu, když se jim podařilo zabořit tak šikovně pádlo mezi kameny, že trčelo uprostřed jezu kolmo z vody :) Omi, který jel na kajaku hnedka po nich, chtěl pádlo vyprostit, ale peřeje byly jiného názoru. Naštěstí to odneslo jen pádlo, nic, co by šikovně zasunuté dřívko nespravilo :)

Michalovi jsem kajak zapůjčila, protože si to chtěl zkusit sjet a já hnedka nechtěla machrovat na prvním jezu a pokoušet osud a zatím dobrý pocit ze své lodičky :) Samo sebou, že jsem to měla sjet, protože zpětně mohu Herbertov označit za docela průměrný jez :)

Po náročném prvním 'jezování' jsme si dali pauzu a doplnili energii z vlastních zásob. Na poslední fotce je právě Petra a Honza, kterým vděčíme za velkou část této fotogalerie.

A pak se prostě sjížděla Vltava... omi taky fotil, takže díky němu mám na památku "růžovou panterku", resp. žlutou :) Teplé občerstvení v podobě sedmi klobásek s pivem (to pivo naštěstí teplé nebylo :P) jsme si dali na další zastávce, kde jsme také využili zdejších toalet. Služby tu zajišťoval přistavěný kamión.

Další jez byl až v Rožmberku. Těsně před Brannou jsme polevili na tempu a nechali se unášet proudem... Tahle část cesty se mi moc líbila. Byli jsme hodně pohromadě, mohli kecat a řeka byla natolik klidná, že jsem se mohla zaklonit, zavřít oči a nechat se unášet dle libosti Vltavy... klidně i prdelí napřed :P Pohled na přírodu kolem, stromy, zelené svahy... bylo to moc krásné. Přes hodinku jsem si mohla okolí řeky pořádně vychutnat a těšit se z toho, že jsem tady...

Nakonec jsme ale zase zabrali a z impulsu přešli na warp :) ... a ještě že jsme tak učinili! Těsně před kempem totiž začal slejvák a mi akorát vytáhli lodě na břeh a schovali se pod stromy.

Ale co dál? Já a nejen já byla mokrá až na kost, docela jsem se třásla, ale nepřipadalo mi logické (jak by řekl Spock) se převléct hnedka do suchého, když to poslední, co jsme plánovali bylo schovávat se ve stanech... Navíc, jediné suché oblečení jsem měla určené na spaní do spacáku a trvala jsem na tom, že musí zůstat suché. Teďka jsem začala litovat, že jsme s deštěm nepočítali, nevzali si ještě jednu sadu oblečení a pláštěnky k tomu. Ale zas tak hrozné to nebylo, bylo to docela dobrodružné :) Hlavně to stavění stanů narychlo :) Dlouho jsme hledali plácek, promáčenou louku jsme odpískali, ale nakonec jsme obsadili jedno tábořiště, natolik velké, aby se kolem něj všechny stany naší výpravy vešly. Tak nějak jsme vybalili a shodli se na tom, že se schováme ve zdejší restauraci. To už jsem měla na sobě Foxovo Trekgame tričko (aaa, ještě jsem ho nevrátila :(), původně suché :) ... ale zbytek jsem vážně neřešila... o to víc, když jsme se museli nejdřív přebrodit. Restaurace byla na druhé straně... ale stálo to za to, vydrželi jsme tam u jídla a pití celý večer.

Vařili vskutku dobře a rychle. A navíc měli krb, který hřál a ... sušil :) Takže jsem u něj byla pečená vařená ... sakra, to přirovnání zrovna teďkon moc nesedí :)) ... no a nejen já vyhřívala :)

Všeobecný pokec jsme si zpestřovali logickými hádankami ... ze základky :) Petra byla totiž kájovou spolužačkou ze základní školy stejně jako Petr a Burdýs. Někdo si dopřával pro změnu masáž :)

A fotbálek.

S kájou jsme se vydali zpátky napřed a zahalení do tmy jsme se (romanticky :P) přebrodili ... víc neprozradím :) Zbytek čekalo to samé, hygiena u korýtek jakbysmet :)

Co se dělo v noci? No, chtělo se spát, ale asi jen naší výpravě :) O půlnoci totiž začal hlasitý koncert od vedle z ohniště, protože déšť polevil a nejspíš se dalo venku posedět. Nikdo z nás ale neměl sílu vyklubat se ze spacáků a z doslechu jen vím, že si někteří pobrukovali se sousedy. Mně hlasitý zpěv také neušel pozornosti, ale jsem zvyklá usnout při čemkoliv, takže krom třech písniček mi všechno uniklo :) Stan po naší pravé straně, který byl "reprákům" blíže, ale takové štěstí neměl, viď Sali :)

Ráno jsme vstávali kolem devaté a než jsme se rozkoukali, mnozí měli sbaleno a než jsme se rozkoukali podruhé, už odplouvali. Neodolali si vyzkoušet plout po úplně prázdné řece... :P My na sebe nespěchali, nasnídali jsme se ve zdejším kiosku, kája pohotově zakoupil pro tou dobou dospávající koblihu a rohlík s marmeládičkou či sýrem a pomalu začali balit, což taky chvilku trvalo, o stanech nemluvě (pro záznam: stan č. 1 Sali + Burdýs - Jirka a Jirka, stan č. 2 já, kája a Fox, stan č. 3 omi a Saren). Tím pádem nás stihl výběrčí a zkasíroval za nocleh. Simona a Lenka to vychytaly :) A "výběrčímu daní" se myslím vyhnuli i Petra s Honzou a i Monika s Petrem, bratrem Cini. Aspoň někdo :)

Nebyla to celá hodina, ale zpoždění jsme měli. Takže naše "TF parta" byla tímto odkázána sama na sebe :) Když jsme projeli brod, který jsmě včera s vykasanými kalhoty po tmě zdolávali, jsme jeli dál a dál a současně vyhlíželi, zda nepotkáme známé tváře. Pořád nic. Ale zato jsme narazili na solidně vyhlížející kemp a zaskočili proto na oběd, teplý oběd. S ostatními jsme se nakonec sešli ve Větřní před jezem. Papírnu jsme míjeli vlevo.

Nafocený máme jez Konopa (u Papouščí skály).

Teda doufám, že jen to on, docela se v těch jezech takhle zpětně ztrácím :)

V Krumlově jsou jezy tři, tedy tři nás zajímaly, ty jsme museli zdolat :) První je U Lyry.

Druhým jezem v Krumlově je Mrázkův mlýn. Ač nemá takovou pověst jako 'Jelen', ukázal se být daleko horší. Udělali se snad všichni, i 'mazáci' Petra s Honzou, poprvé Sali s Foxem a i omi se Sarenem, ale zase z toho nechci dělat větší horor než byl, i když se mi vybavují všichni mokří a Jirka navíc bez slunečních brýlí... Já se pochopitelně taky bála, ale zase když jsem viděla, že se udělali ti, co se do té doby neudělali, říkala jsem si, že nemám co ztratit. Max. se odřu :) Po rozhovoru s Petrou, která mi poradila s taktikou, jak si nejlépe najet a dole pořádně zabrat vší silou a rychle pryč, jsem to dala! Hurááá!

Posledním "obávaným" jezem je jez U Jelení lávky. Ano, z lávky je na něj dobře vidět a proto mají nejen turisti o atrakci postaráno :) Naštěstí se zabijákem neukázal :) A to proto, že byla přistupná ta lepší část jezu, kde peřeje nejsou tak zrádné... Já jsem si to sjela jednou a mohla jsem na sebe být tedy právem pyšná, protože jsem se neudělala ani jednou za celou cestu :) Kajak jsem pak půjčila Michalovi, který si to sjel ještě třikrát. Na kánoi se neudělal nikdo, jen kája s Burdýsem nabrali hóóódně vody, ale to už se snad ani nedá říci, že na jezu, protože byli u kraje :P

V Českém Krumlově jsme se ještě hromadně vyfotili. Já se vyčenžovala a zkusila si k výstupnímu místu u pivovaru dojet s Jirkou na kánoi. Michal dojel na kajaku. No, háčkování ... odvykla jsem, po víkendu v kajaku tuplem. Sice je člověk na jednomístné lodi dost odříznutý od ostatních a zároveň na nich závislý (sama bych loď přenášet nemohla, o osobních věcech nemluvě), ale kajak má něco do sebe a určovat si sama tempo mi zkrátka vyhovovalo :P A být svým vlastním kapitánem taky :) Jen časté poznámky od vodáků, jestli umím eskymáka, mě přiváděly do rozpaků. Ale i na tuhle otázku už mám nejednu odpověď: "Málo vody." "Jsem akorát po jídle." "Netěsní mi šprcka." apod. Měla jsem další tři, ale už si je nepamatuju :)

Vylodění, vrácení všeho zapůjčeného (stanoviště č. 11), všechno bez problémů. Kluci se vydali k autům, já se s Cini ještě vykoupala a tak jako ostatní převlékla do civilu, suchého civilu :)

Poslední společnou zastávkou se stala restaurace Formanka. Kája má ni bohužel neblahé vzpomínky, protože na jejich svíčkové si skutečně nepochutnal. Staré studené knedlíky nevylepšilo ani maso a ani přihřátí v mikrovlnce. Odborníci v gastronomii si tam taky nepochutnali (viz. pořad Černé ovce z 6. srpna). Já na jídlo naštěstí nejsem náročná, nebo na smíchání zeleniny s masem není nic těžkého :)

Před cestou jsme se ještě jednou pospolu vyfotili a rozloučili. Víkend se podle všech nad očekávání vydařil, včetně počasí, i když ... ten sobotní večer... takže táborák necháme na příště a tu whiskey taky :) Dovezla se zase zpátky naštěstí celá :)

Co říci závěrem? Nálada prochází žaludkem, takže příště radši smažák s hranolkaka :), předjíždět bez supervizora, nebo máte na krku oční vyšetření a jedna Medovina nikdy nestačí! :)

Děkuji všem zainteresovaným za krásný "dovolenkový" víkend, bylo to bez počítačů, internetu ... Star Treku :) moc fajn a kdykoliv, třeba na raftu, naviděnou!