V půlce srpna se konal v Polském městečku Ratiboř Polsko-Český konvent Goblikon. Tuto akci sponzorovala v rámci Česko-Polské spolupráce Evropská Unie. O čemž jsme samozřejmě věděli; co všechno na nás ale čeká, jsme netušili. Jedni z hlavních iniciátorů akce v Česku, Danuta a Zbyšek, nás na setkání nalákali již na Koprconu 08, kde jsem jim přislíbil vypomoci s několika přednáškami z prostředí Star Treku.
Díky novému umístění jsem si dovolil recyklovat některé své starší přednášky, jako byl všeobecný úvod do ST původně dělaný pro první Czechtrek. Jednu z přednášek o Borgském společenství přislíbil i Arweth, ale z jistých důvodů na konvent nakonec nedorazil. Nicméně mi vše výborně připravil a tak jsem mohl přednášku odpřednášet za něj.

A jak to celé probíhalo? V pátek brzo ráno, někdy kolem 7 hodiny, jsem opustil Plzeň se svým autem, abych stíhal dojet včas do Ostravy. V 10:30 hodin, s celkem 30 minutovým zpožděním, které zapříčinila neprůjezdnost dálnice, jsem vyzvedl prvního člena výpravy, svého bývalého prvního důstojníka Dimitriova. Na hlášku do telefonu, parkuju ti v garáži, se ozvalo překvapené: "Už?" A už jsme letěli vyzvednout další. Nejprve tedy Almareona. Díky navigaci, které jsem se naučil již příliš nevěřit, jsme minuli podstatnou odbočku, a jelikož by se navigace nejraději otáčela na čtyřproudové komunikaci, jsme si udělali malý okruh po Ostravě. Roli navigace pak raději převzal Dimitriov. Nakonec jsme trefili Almareonův dům jen asi o 10 metrů. S tím jsme vyrazili pro posledního člena naší výpravy, Ronne. I když teď už byly navigace tři a občas se člověk musel rozhodovat, podle které z nich pojede... Nakonec jsme ale i Ronne zdárně naložili a vyrazili do Ratiboře.
K našemu velkému překvapení trvala cesta jen asi 30 minut a to navíc prodloužena tím, že hned za polskými hranicemi se podařilo s navigací sjet kamsi mezi kukuřičná pole... Dimitriovův první výsadek zajistil zbytku automobilu zásobu kukuřice, kterou jsme se později v neděli pokoušeli zlikvidovat kde se jen dalo.
Dorazili jsme na konvent zhruba kolem druhé hodiny odpoledne. U vstupu jsme dostali visačky a plátěnou tašku s logem akce. Již tam se projevily počáteční problémy s jazykem - když jsme pochopili, že věta (částečně přeložená) "Vydržte, šukám vaší registraci" neznamená toliko úchylnou praktiku s naším ubytováním, ale hledání našich přihlašovacích lejster. Poté, co jsme se tedy konečně správně podepsali na všechny možné papíry, nás Danuta odvedla k hotelu. K velkému překvapení nás i jejímu nám bylo oznámeno hoteliérem, že v ceně ubytování, které hradí EU, je i snídaně. Čímž jsme měli zajištěné snídaně na sobotu a neděli. Chvilku jsme řešili, jak to udělat, abychom mohli být v jednom pokoji, který je běžně třílůžkový, ale podařilo se nám vyjednat přistýlku. Možná velká škoda pro jednoho z nás... Podle ubytovacích listů pro mě; jelikož původní rozdělení bylo pro mě směrováno do jiného pokoje, kde jsem měl spát s dvěma slečnama z Polska. Na druhou stranu nevím do dnes, jaké slečny to byly...

Po zdárném ubytování jsme se vrátili na konvent, kde jsme se seznámili s prostředím. Vlastně česky nemluvícím. S úlevou jsme zjistili, že zde nejsme jediní Češi a to když jsme na chodbě natrefili na Honzu Kunderu s přítelkyní, který měl přednášku o Warhameru.
Prostorem akce byla základní škola, tak jak už to na podobných akcích bývá. Celkově bylo na akci něco kolem 200 lidí - klasické deskové hry, samozřejmě v Polštině, někteří občas i v kostýmech, povětšinou historických.
Ihned jsme využili možnosti oběda, ktrý opět byl pro účastníky zdarma a ochutnali něco málo z polské kuchyně. Vzhledem k tomu, že talíře zůstaly pak prázdné usuzuji, že jídlo všem chutnalo.
Poté se nás už ujal Zbyšek, náš dobrodinec a průvodce a ukázal nám hned jako první krásu jedné z místních hospůdek, kde se zrodil nápad, o kterém zde zatím nebudu nic psát. Jako Plzeňák a tedy i pivař jsem byl zvědavý na polské pivo, ihned jsem si tedy objednal Warku a s údivem ihned konstatoval, že je opravdu výborné.

Nakonec rychle návrat na konvent a odpřednášet Borg přednášku. Sám jsem byl někdy z odborných výrazů trochu na větvi, ale přednáška dopadla zdárně a dokonce se stihl i její časový rozvrh. Zde jsme se již poprvé setkali se slečnami tlumočnicemi, které nám pak dělaly více méně po celý konvent příjemnou společnost.

Po přednášce jsme strávili ještě pár chvil na konventu a jelikož se připozdilo, odebrali jsme se na pokoj, kde jsme debatovali do ranních hodin...

Sobota probíhala celkem hladce. V 9 hodin ráno jsme si dali míchaná vajíčka se šunkou a něco málo z běžného snídaňového stolu a hurá na konvent...
Začínal jsem přednáškou Všeobecně o ST, kde se z celého publika asi nejvíce bavili právě ony dvě tlumočnice. Bohužel překlad prezentace do Polštiny přišel v niveč, jelikož se nějakým záhadným způsobem odlinkovaly odkazy na videa... Nakonec, jako obvykle, jsem musel přednášku utnout a k Voyageru jsme se vlastně už nedostali.

Ronne si šla připravovat na pokoj svou přednášku (a tuším snad i dospávat večer), zatímco my se vydali společně se Zbyškem obkouknout městečko. Jelikož byl svátek na nebe vzetí pany Marie, bylo všude celkem rušno. Na náměstí jsme si dali zmrzlinu, díky níž jsem zjistil, že polská Jagoda není česká Jahoda, ale borůvka... Jemně jsme okoukli náměstí a dali si ještě jedno pivo. Dimitriov jen čaj, pak vyrazili zpět, kde se oddělil Almareon a zamířil na pokoj. My jsme s Dimitriovem postáli před konventem a dali se do hovoru s našimi tlumočnicemi. Ty nás v zápětí pozvali na kávu do města. A tak jsme vyjeli tentokrát autem do centra, sedli si na kávu a příjemně tak strávili odpoledne.
Pak návrat na konvent, další přednášky... Tentokrát Almareon o Nejposlednějších a nejvylepšenějších verzích původní triologie Star Wars. Poté já a má soutěž Kufr... No Kufr, původně jsem ho jen navrhl a jeho umístění v programu mě po příjezdu na místo trochu zaskočilo. Sice jsem ho stihl dokončit na místě, ale díky neznalosti reálií Star Treku jsme skončili bohužel u první kategorie... Zabrala nám totiž celou hodinu... Abychom to našim polským kolegům trochu usnadnili, tak jsme do každého týmu umístili jednoho z nás, pak po jedné z tlumočnic a nechali hádat právě Poláky.
Bylo celkem úsměvné sledovat vývoj hádaných slov či slovních spojení na monitoru, jelikož byly vysvětlovány naprosto netrekovsky a mnohdy tak i hádány...
Hodinový limit ale vypršel a to překvapivě k nelibosti soutěžících, kteří se snažili, abychom soutěž dokončili třeba v neděli na chodbě. Z časových důvodů k tomu ale nedošlo...

Danuta nás pozvala na LARP hru do jedné z místností, ale protože vycházela hra v průběhu našich přednášek, stavili jsme se jen na chvilku. Ochutnali něco málo z nabízeného jídla a letěli zase přednášet.
Navečer jsme vyrazili opět do jedné místní hospůdky společně s dalšími Čechy, na které jsme tu natrefili, a to se Zbyškem a naší milou tlumočnicí. Jak se od podobných akcí očekává, skončili jsme opět v brzkých ranních hodinách a odebrali se na lože.

V neděli ráno opět v 9 hodin snídaně. Tentokrát jemné párečky. Na konventu pak česko-polská soutěž v pantomimě, kde jsme naštěstí neskončili poslední... i když předvést v jednom člověku pantomimou věci jako Mlhy Avalonu nebo Boží výběr, bylo nad naše síly (i když ne tak moc jako předvést, ale spíš ukázat...).

Po obědě jsme pak naskákali do auta a společně s jednou z našich tlumočnic Lucií, která totiž bydlí v Praze, vyrazili domů. Stejně tak jako při nabírání jsme postupovali zpětně i s vykládáním lidí. Nejdříve Ronne, potom Almareona a nakonec Dimitriova.
V Praze jsme pak my dva zůstavší zavítali ještě do kina a já pak vyrazil do Plzně.
V celku musím přiznat, že konvent působil příjemným dojmem. Každý, kdo mohl, se nám snažil vyjít vstříc. A pro Čechy milou záležitostí bylo vše zdarma... A kdybychom dali dohromady více lidí, tak by nás v Ostravě byl býval vyzvedl autobus, který by byl také zdarma.
Po dvou dnech jsme se dokonce začali orientovat i v polštině, abychom zjistili, že není tento jazyk zas až tak příliš rozdílný od našeho. Pokud si člověk zvykne na jinou výslovnost a několik jiných výrazů.

Na závěr jsme se všichni shodli na tom, že chybělo už jen moře a pláž a celková doba trvání tak týden, aby to byla vynikající dovolená.
Všem organizátorům akce děkujeme za příjemný víkend a doufáme, že se jim podaří konvent uspořádat i někdy v budoucnu...
I když jsem zaslechl něco o Euroconu...

© Johanson (2009)
foto by Ronne, Zbyšek a Danuta
www.GOBLIKON.org