Druhou částí Galavečírku bývají různé společenské hry. Už loni jsem nějaké nachystala, takže letos jsem se toho ujala znovu. Opačkém byla Očkovaná, novou hrou bylo "Indeed, indeed". Z publika se vybere kolem deseti dobrovolníků. Jeden z nich se hned na začátku označí jako Teal’c. Těchto deset hráčů se bude snažit navzájem hlasově zapamatovat tím, že každý řekne několikrát proslulou Teal’covu hlášku “Indeed, indeed”. Zapamatovat si spolusoutěžící podle hlasu se musí snažit nejen první Teal’c, ale i ostatní. Prvnímu dobrovolníkovi jsou poté zavázány oči a zbylí hráči se náhodně rozesadí do kruhu na připravené židle, což už Teal’c nevidí. Poté si Teal’c sedne náhodně na něčí klín a řekne: "Indeed, indeed!" Dotyčný (tj. ten, komu sedí na klíně) musí zopakovat “Indeed, indeed” a Teal’c hádá, kdo to byl.
Když Teal’c uhádne, tak si vymění místa, hráči se přeskupí a jede se dál...
|
|
Velký úspěch měla hra s nafukovacími balónky. Pojmenovala jsem ji "Wraitští brouci".
Pro čtyři SG týmy po čtyřech lidech.
Každý hráč dostane balónek, který si pořádně přiváže k noze.
Po odstartování se každý hráč snaží jinému hráči z jiného SG týmu balónek promáčknout, propíchnout, vyfouknout, splasknout, ukradnout či jinak zlikvidovat. Jediní, před kterými jste v bezpečí, jsou členové vašeho týmu. Ostatní týmy jsou pod vlivem wraitského viru a proto záměrně škodí vlastním lidem. Hráči se musí mít neustále na pozoru.
Který ze čtyř SG týmů bude nejúspěšnější? Kdo vydrží jako poslední? :)
Likvidace balónků protivníků se ukázala jako velmi akční a fyzicky náročná :) |